Historie jedlého hmyzu. Od pravěku až po současnost
Hmyz je dnes naprosto běžnou potravinou ve velké části světa. Není náhoda, že i u nás se dostává jako potravina čím dál více do povědomí. K zapojení hmyzu a potravin z něj do našeho jídelníčku existuje mnoho přesvědčivých argumentů, od nutričních hodnot, udržitelného chovu až po ekonomiku a zdraví nejen naše, ale i naší planety. Pojďme se ohlédnout do historie této potraviny napříč kulturami.
Hmyz jako jídlo od počátku věků
Pravěký jídelníček
Že se lidstvo živilo hmyzem už v době pravěku, víme díky mnoha vědeckým nálezům, ať už podle nástrojů pro jejich sběr, z chrupu australopitéků nebo ze zkamenělin trusu. Pro všežravce, který hledá v přírodě potravu, se hmyz nabízel jako velmi snadné řešení. Jeho sběr byl snazší než lov a jako potravina je výživnější a sytější než rostlinná strava.
Dochovaly se důkazy, že se jedli mravenci, larvy, včely, termiti nebo i vši. V severní Americe a Mexiku sahají nálezy o entomofagii až 2 a půl milionu let zpátky. Historické záznamy dokazují, že hmyz byl konzumován na všech kontinentech kromě Antarktidy.
Entomofagie napříč kontinenty a kulturami
V Číně byly nalezeny kukly bource morušového, ze kterých byl hmyz vybírán pro konzumaci. Bource si oblíbili také němečtí vojáci v 16. století a upravovali ho opékáním nad ohněm. Písemné důkazy o pojídání hmyzu ale najdeme už v biblických textech nebo ve známých literárních dílech od Aristotela či řeckých antropologů.
Hmyz byl v době antiky považován za delikatesu a už tenkrát se cikády chovaly a vykrmovaly moukou a vínem, než se dostaly na talíř. Cikádu staří řekové a římané považovali z hmyzu za nejchutnější.
Na území Mexika v době Aztéků existují záznamy o přidávání hmyzu do různých jídel. Kobylky byly oblíbenou přísadou chilli pokrmů. V indii se hmyz jí odedávna až dodnes, domorodé kmeny jsou zde pro entomofagii dobře známé.
Původní američané, tedy indiánské kmeny, do svých receptů v průběhu historie zahrnují hmyz od mravenců až po housenky. Už v minulosti měly tyto kmeny vysoce vyvinuté metody sklizně a vaření hmyzu, mlátily do křoví, aby kobylky vyhnaly do připravených jam nebo přikrývek a pak je opékaly na uhlí nebo rozdrtily na mouku.
Ani na našem území nebyla konzumace hmyzu výjimkou. Dochovaly se dokonce recepty na polévku z chroustů nebo záznamy o přidávání hmyzí mouky do omáček.
Proč se u nás od hmyzu jako potraviny upustilo
Když se začalo více rozvíjet zemědělství a lidem záleželo na jejich úrodě, hmyzí škůdci začínali být na obtíž. Postupně se přicházelo s různými prostředky na jejich vyhubení, kdy pak nebylo bezpečné usmrcený hmyz jíst. Kromě zemědělství hrál roli také přenos nemocí a hmyz se v očích člověka postupně stal něčím „zbytečným“ a nežádoucím.
Dalším důvodem byl dostatek jiných zdrojů potravy, a tím začínal typický evropský postoj, že hmyz je potravina rozvojové země. U nás navíc nebylo tolik hmyzí populace pro sběr, proto se v současnosti rozjíždějí hmyzí farmy za přísných evropských směrnic.
Návrat k entomofagii
Návrat hmyzu do našeho jídelníčku začal už někdy v 80. letech. Velký boom přišel po zveřejnění studie OSN s názvem Hmyz jako jídlo a krmivo, jejímž poselstvím byla informace o mnohonásobně zdravějším a udržitelnějším zdroji živočišné bílkoviny právě v podobě hmyzu. Dalším velkým krokem byl rok 2014, kdy v Holandsku proběhla první mezinárodní konference o začátku hmyzího průmyslu na profesionální úrovni.
A pro nás byl zásadní rok 2018, kdy vyšlo nařízení Evropského parlamentu o tom, že moučný červ je v EU legální potravinou, odstartoval náš výzkum a následně počátek chovu těchto larev podle zavedených směrnic u nás v Česku.
Nyní už stále více lidí vystupuje ze své komfortní zóny a dochází k uvědomění, že tabu to je převážně z důvodu zažitých zvyklostí a předsudků. Argumenty o udržitelném chovu, ekologickém dopadu, etickém hledisku, plýtvání a další, čím dál více rezonují v naší společnosti a je jen otázka času, než i u nás bude entomofagie naprosto běžnou záležitostí, jako je tomu už ve velké části světa.
Zajímavosti o jedlém hmyzu
V dnešní době ochutnalo hmyz více než 2 miliardy lidí, konzumuje se zhruba 2 100 druhů a například v Kongu se sní až 96 tun housenek za rok. Nejvíce hmyzu se spotřebuje jako potrava v Thajsku, kde jsou oblíbené hmyzí speciality na různé způsoby, nejvíce však ve smažené podobě.
V Ghaně v období jarních dešťů sbírají termity, které pak smaží a praží nebo je zapékají do chleba. V Paraguayi se hmyz zapéká do oblíbeného koláče a v Jižní Americe přidávají hmyz do kukuřičné kaše. V Číně včelaři pravidelně konzumují včelí larvy. Na Bali zase vaří vážky v kokosovém mléce s česnekem a zázvorem a považují to za místní delikatesu. V Japonsku se podávají larvy v cukrové a sójové omáčce.
Způsobů, jak hmyz zpracovat a jíst je prostě neskutečně mnoho. Začít se dá i s verzí v podobě moučky, která je pro mnoho z nás přijatelnější, ale je jen otázkou času, než se u nás budou kupovat křupaví červíci na chuť místo arašídů.